aktualizováno: 09.02.2018 13:26:24

O nás

O nás  

     …když se ohlédnu zpátky, chce se mi naprosto smát. Je to až neuvěřitelně krásné, kam jsme se dostaly, co jsme zažily, co nás potkalo a kam nás budoucnost nasměruje. Jedno ale vím určitě, chci žít se psy, jsou nedílnou součástí mého života.

Když to vezmu od začátku, po absolvování střední školy jsem se rozhodla, že do práce opravdu nastoupit nechci a že svět nám je otevřený, který se musí vidět. Jedno japonské přísloví praví “jednou sám vidět je lepší, než stokrát slyšet“. Bylo to i těžké období, jelikož dva měsíce před mým odjezdem do zahraničí mi umřela moje fenka německého ovčáka Benka. Jako au-pair jsem měla možnost podívat se do Velké Británie a Spojených Států Amerických. Koncem pobytu ve Spojených Státech jsem přemýšlela o tom, že si pořídím fenku labradorského retrievra. Plemeno, do kterého jsem se zamilovala během pobytu ve Velké Británii. A tady to vše začalo.      

​      

  

 

Aischa, první černá fenka labradorského retrievra z chovatelské stanice Lucky Honey, která je usazena ve velice krásném prostředí Orlických hor. Když mi jí tenkrát paní chovatelka Lucie dala do rukou a řekla „tak tady jí máte, je vaše“, bylo to malé, chundelaté štěně, které vonělo tím nejkrásnějším pachem. S výcvikem jsme začaly kolem jejího půl roku a říkala jsem si, že základní výcvik postačí. Ehm, Aischa složila několik zkoušek sportovního typu na zelené louce psí školy Mimi a několik loveckých. Velice si vážím slov pana Kašpara, který ji při závěrečném vyhlášení na mezinárodních všestranných zkouškách v Třeboni (září 2009), určil za velice temperamentní a radostnou fenku, která pracuje s velkým nadšením. Aischa odchovala dva vrhy A a B.

 

První vrh, první nadšení, první seznámí a jedna hnědá fena, co zůstává doma, Airiska. Iris byla velice vnímavé štěně a vše se naučila sama či odkoukala od Aischy. Iriska je velice milé a laskavé povahy s troškou rebelie. Výstavní atmosféru nikdy neměla ráda a více se zajímala o tu mysliveckou. Její nadšení a vzájemná spolupráce nás dovedla k udělení titulu Český šampión práce a bronzového odznaku vůdce. Náš největší úspěch byla i kvalifikace na MSR Retrieverů v Písku, kterou prošla v I. ceně. Iris odchovala jeden vrh C.

 

Connie, fena, která si jede podle svého. V něčem k nezaplacení, v něčem škoda. Nedostatek času a pozornosti, kterou potřebovala k lovecké myslivosti, nás dostaly pouze k absolvování Ověření vlohových vlastností retrievrů. Na oplátku mě nesmírně potěšila na poli výstavním, je CZ čekatelkou šampióna krásy. Pravidelně spolu chodíme běhat, lepšího parťáka si nedovedu představit.

  

Tristana Bohemia, chovatelská stanice, která mi byla uznána 4. září 2007. Preferuji rodinný odchov a ráda bych odchovávala štěňata odpovídajícímu standardu. Všechna štěňata, která byla dosud odchována, při odběru měla potřebné zdravotní vyšetření, vystavené průkazy původu psa a mezinárodní očkovací průkaz. Patřím mezi chovatele, kteří dávají přednost i nepovinným vyšetřením, např. dysplazie loketního kloubu, EIC či vyšetření očí.   

Jsem členkou Klubu chovatelů loveckých slídičů (od 16. 2. 2006) a Retriever klubu CZ. Pod štítem KCHLS máme složeno několik zkoušek, výstav, hlášené vrhy či uchovnění fen.

Mám velice ráda cestování a přírodu. Součástí této divočiny jsou i psí holky. Podnikáme různé výlety, pravidelné procházky a v létě nás nenajdete nikde jinde, než u vody.

Seneca Lucius Annaeus „Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“

             

Pac a haf Danuš a holky, Dolní Beřkovice 18. 1. 2018

   

  

  

  

TOPlist